TeamWaterloo > Ostravské hradby - hradby po ostravsku

 

Ostravské hradby - hradby po ostravsky

Hradby? A k čemu, když už máme brány?

Ostrava je městem, ve kterém se tu a tam dějí věci jinak než je tomu jinde zvykem. Nechceme tvrdit, že je to tak správně, ale ani vám nechceme podsouvat myšlenku, že je to tak špatně. Říkáme jen, že u nás v Ostravě se mnohé ubírá po svém a tak trochu jinak. Tak nějak po ostravsky.

Kupříkladu městské hradby. Město samotné jako by dlouho žádné opevnění nepotřebovalo. Od první písemné zmínky o Ostravě, tedy od 29.listopadu 1267 to trvalo více jak sto let, co naše město bylo bez jakékoli fortifikace. Až teprve ve druhé polovině XIV. století biskup Jan Očko z Vlašimi zahájil budování městských hradeb. Stavba, tvořená říčními valouny, lomovým kamenem i pálenými cihlami byla dokončena v roce 1371 a po dobu pěti let pak chránila Ostravu opevněná hradba s obrannými věžemi a bránami. Po roce 1389 byly městské hradby ještě zesíleny. Zasloužil se o to biskup Mikuláš z Rýznburku. A co bylo na tom všem opravdu zvláštní? Na rozdíl od zavedené praxe středověkých měst totiž měla Ostrava nejdříve vybudovány opevněné městské brány a teprve pak až hradby samotné. Zkrátka, tak trochu po ostravsky.

Tři brány a jedna fortna

Kostelní

Opevněné brány měla středověká Ostrava tři. Hlavní bránou byla Kostelní, též později zvaná jako Mostní či Říšská. Jednalo o bránu se zesíleným opevněním v Kostelní ulici u kostela sv. Václava. Tato brána stála na cestě vedoucí k mostu přes Ostravici a dále pak na Slezskou Ostravu a Těšín. Postavení této brány je datováno někdy před rok 1340.

Hrabovská

Druhou z bran byla Hrabovská, které se také říkalo Vítkovická. Stávala mezi bývalým Domem potravin (později proslulým i jako Moravia Banka) na dnešní třídě 28. října čp. 43 a ústím do, dnes již neexistující  ulice Pod laubami. Jak už její pojmenování napovídají, cesta z ní vedla na jihozápad do Hrabové a Vítkovic.

Přívozská

Tou třetí, poslední z bran ostravských hradeb byla Přívozská (také zvaná jako Opavská). Našli by jste ji na severu, v místě kde z dnešního Jiráskova náměstí ústí Přívozská ulice. Cesty z ní vedly do Pruska, tedy na dnešní Hlučínsko a Opavsko. Na jihovýchodě, směrem k hradebnímu náhonu a řece Ostravici, byla pouze fortna (ve Střelniční ulici za křížením s Pivovarskou ulicí).

Dalším prvkem ostravského opevnění byl Mlýnský náhon, který lemoval jihozápad hradeb společně s hradebním vodním příkopem v místech mezi dnešním Smetanovým náměstím a Pivovarskou ulicí. Na křížení současné Pivovarské ulice s ulicí Střelniční stávala fortna.

Opevnění Ostravy však nebylo vojensky nikdy využito. Za dob 30-tileté války totiž hradby ztratily jakýkoli smysl a to z jednoho prozaického důvodu. Ostravané totiž své hradby udržovali prachbídně, vlastně skoro vůbec. Historická zpráva z roku 1701 říká, že se vlivem špatné údržby zřítila část hradeb a zbyla jich jen polovina. Pravděpodobně se jednalo o zřícení hradeb na severozápadě a severu tehdejšího města, jelikož kresba z roku 1728 ukazuje jihovýchodní část města s hradbami ještě zachovalými. Hradby pak byly samotnými měšťany bořeny v letech 1780-1833 a materiál z nich byl užíván k novým stavbám. Městské brány pak byly postupně bořeny v letech 1830-1839 a hradební příkop byl zasypán v roce 1899. Doslova zlomek z hradeb se zachoval až do počátku dvacátého století. A tak jedním z mála důkazů o ostravské fortifikaci je fotografie z roku 1929, na níž je vidět hradební bašta, jež stála poblíž kostela sv. Václava. I ta však byla nakonec zbořena a jedinou památkou na ní je tato fotografie.

Současnost

Dnes najdete jen asi 50-ti metrový úsek bývalých ostravských hradeb. Je asi 4 metry vysoký a nachází se v zadním traktu Biskupství ostravsko-opavského. 

Jak najít cache?

Není to nic složitého. Výchozí souřadnice N 49° 50.215 E 018° 17.455 sice ukazují na historické místo, kde stávala Přívozská brána.  Jenže, tuhle historii už odvál čas a překryly ji stavby jiné, ať už silnice či domy. Porozhlédněte se tedy po historii poněkud mladší. Jedná se historický činžovní dům, který má nad svým vchodem vlys s letopočtem. Ten letopočet si zapište.

Přesuňte se na souřadnice N 49° 50.043 E 018° 17.481 , tedy na místo, kde stávala brána Hrabovská. Jenže ani po té tu už není žádné památky. Škoda. Ale je tady nedaleko, odhadem pětadvacet metrů památný strom. Alespoň něco památného, viďte? Zapište si celý název tohoto stromu.

Věříme, že se na nás nezlobíte, že jsme vás dosud vodili po místech, kde už z ostravských hradeb není nic vidět. Chceme jen, aby jste si udělali představu, jak to naše město bylo kdysi maličké, když od brány k bráně to byl jen takový kousíček cesty. Na místě, kde stávala třetí z bran, zvaná Kostelní, si všechno vynahradíte. Ano, tady na souřadnicích N 49° 50.150 E 018° 17.721 vidíte jedny z posledních zbytků Ostravských hradeb. U hradeb stojí jedna z nejstarších soch, v tomto kraji často zpodobňované postavy - Jana Nepomuckého (mnohými též nazývané jako Svatý Jan Nepomucký). Kolik, že to má hvězd nad hlavou? Zapište si ten počet.

Nyní už máte vše potřebné k tomu, aby jste našli finále.  Zkuste tedy počítat.

Výpočet finále

A= počet písmen C v latinském (botanickém) pojmenování tohoto památného stromu u Stage 2

B= nejvyšší sudá číslice, kterou je letopočet na domě u Stage 1 dělitelný beze zbytku

C= od počtu hvězdiček nad hlavou sochy Jana Nepomuckého u Stage 3 odečtěte B

D= počet vstupů, kudy se dalo vejít do Ostravy, v době kdy byla její opevnění plně funkční

E= k počtu hvězdiček nad hlavou sochy Jana Nepomuckého u Stage 3 přičtěte B

N 49° 50.AAD E 018° 17.EBC

Nápověda: Cache je uložena na východní straně objektu...